4012066

 


Jak může člověk dbát na cesty moudrosti, jak může nalézat moudrost??

Nalézá moudrost tehdy, kdy prosí o otevřené oči pro to, co leží na cestě. Protože očima vidíme a ušima slyšíme, jen když nám Pánbůh trochu pomůže, a když o to začneme stát.
Jsou ovšem lidé, kteří si umínili, že uznají jen to, co budou mít v hrsti, a uvidí jen to, co sami chtějí mít před očima. A to je zlé. Protože když se rozhodli neslyšet dál nebo neslyšet víc a nevidět dál, tak se jim obzor i sluch uzavírá. A pak jakoby jim zůstává tajemstvím, že to, co prožíváme, je to slovo předposlední. A to je veliké neštěstí, protože tím okamžikem se jim smrt stává slovem posledním.
Já si to nepředstavuji tak, víte, jak Kalvín kdysi v tom svém učení o dvojí predestinaci vykládal, že ty jsi předurčen k zatracení a ty jsi předurčen ke spasení. My jdeme, Pánbůh si nás vede, a teď jde o to, zda-li máme dost odvahy jenom otevřít oči. A když jsme plni strachu, abychom za jsoucno měli jen to, co vlastníme, tak si sami – my sami – připravujeme nedobré věci, a neodvažuji se ani říci nedobré konce. Protože i tam, kam my už nevidíme, tam ještě pořád Boží moc sahá. Ale možná, že tam sahá tak, že je třeba projít jakoby skrze oheň. Teď cituji apoštola Pavla. A ten kdo jde a má otevřené oči a vidí, jak jde Pán Ježíš před námi, ten si možná někdy povzdychne pod křížem, ale neztratí z očí naději. A to je to veliké, co nám tu moudrost nabízí. Dívej se výš a neztrať naději.

Jan Heller-Moudrost Čro