Nuže, nechceme teď zacházet do detailů dějin teologie. Nechci teď mluvit, abych zmínil alespoň dvě jména, ani o Bultmannovi, ani o Künnethovi. Řekl bych, že to velké a rozhodující přední stanovisko vyplývá jak dnes tak odvěků z toho, zda křesťané a pak i teologové pochopili něco z toho, co jsem předtím nazval svobodou Boha a pak svobodou člověka. Všude vidím nebezpečí nesvobody. Viděl jsem to v Americe, a v závěrečném slovu jsem potom k Američanům zvolal, že doufám, že se i v Americe rozšíří teologie svobody. To jsem Američanům řekl. Řekl bych to i Švýcarům, pokud bych ještě mohl mít slovo. A také Němcům, pokud by mě tam ještě chtěli vyslechnout. Svoboda svrchovaného Boha a svoboda zodpovědného člověka. Na tom se rozpolcují názory. A pokud jsou boje – musíme být opatrní při používání vojenských přirovnání v takovýchto otázkách – ale pokud boje jsou, potom bych řekl, že na jedné straně přátelé a na druhé straně více či méně uvědomělí a zlomyslní nepřátelé svobody.

Karl Barth, z filmového dokumentu „JA und NEIN, Karl Barth zum Gedächtnis“, rok 1967