IZAJÁŠ 11:1-5

I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce. Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy.Bázní Hospodinovou bude prodchnut. Nebude soudit podle toho, co vidí oči, nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši,nýbrž bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva. Žezlem svých úst bude bít zemi, dechem svých rtů usmrtí svévolníka. Jeho bedra budou opásána spravedlností a jeho boky přepásá věrnost.

První je moudrost, hebrejsky חוכמה ( Chochmá ), je vztah k Bohu. Moudrý není ten kdo toho mnoho ví, ale ten kdo dbá na to, co se Bohu líbí a proto počátkem moudrosti je bázeň Hospodinova. Ne úzkost, ale dbám na to zda-li se to pánu Bohu líbí. To je první vlastnost. Představte si, můžeme si jí znázornit vertikálou, ta je primární.

Rozumnost, hebrejsky רציונליות (Bíná), souvisí s předložkou ben, která znamená mezi, a tohleto mezi znamená schopnost rozpoznávat.  Co je dobré a co je zlé. Samozřejmě, když dbám na to, co se líbí pánu Bohu, tak to, co je kolem mě, začínám vidět ve světle, ve kterém to zlé vidím a to dobré také a dokážu to rozeznat. Tohle rozeznání tvoří strukturu.

Hospodin oddělil vody od souše a světlo od tmy atd. A kněží měli dělit věci, které jsou správné a nesprávné. Zvířátka, která byla bez vady a mohla se obětovat, a ty druhé taky. A nebo počínání, které je správné a nesprávné. Čili všimněte si, ten král, který je vyzbrojen touhletou rozumností, jakoby viděl do věcí.

Ta bohatýrská síla je vlastnost bojovníka, který jde do boje, a nestará se o to, zda-li padne nebo nepadne, protože mu jde víc o vítězství. A já řeknu rovnou vítězství Boží pravdy. Ta bohatýrská síla je svatá bezohlednost k vlastnímu prospěchu.

Pak tady máme duch rady.

To je samozřejmě rada Hospodinova, a on nedělá něco poslepu, ale on se pána Boha ptá. Tady bych připomněl nejdřív Mojžíše, který když neví, jak dál, ani nezoufá jako ten reptající lid, ani si nevymýšlí řešení a mapu od Hospodina nedostal, ale jde se zeptat! A jeho velikost je v tom, že se odevzdává Bohu tak cele, že slyší, co mu pán Bůh říká.

My neslyšíme častokrát co nám pán Bůh říká proto, že jsme plni svého vlastního hluku, ze svého nitra. Kdybychom se dokázali v modlitbě odmlčet, tak bychom na mnoze slyšeli Boží rady tam, kde je neslyšíme. Nebo můžu to říct jinak: Čím více dokážeme uvnitř v modlitbě mlčet, tím víc toho od Hospodina uslyšíme.

Poslední dvě vlastnosti Duch poznání a bázně Hospodinovi.

Poznání, je v hebrejštině nikoli především intelektuální, nýbrž zkušenostní. To znamená, ten kdo poznal Boha a byl zároveň jím poznán, ten je jakoby jedné mysli s Bohem.

______________________

A potom je tu bázeň… Hebrejština velmi bedlivě rozeznává děs a hrůzu, která je vlastností těch, kteří nevidí, co přijde dál. Kteří nerozpoznávají milosrdenství Boží.

_______________________

Žezlem svých úst bude bít zemi.

Tadyhle je žezlo úst. Vzpomeňte si na začátek Zjevení… Jak z úst toho který přichází, vystupuje meč. Na obě strany ostrý, který rozděluje nitro člověka. Jakoby rozpoltil to dobré a zlé. A tím umožnil, aby to dobré dostalo místo.

To je úplně něco jiného, když člověk jedná pod hrozbou, a nebo když jedná na základě pozvání a výzvy. Zatímco vladařové, minulosti i budoucnosti, buďto hrozí anebo se podbízejí…, kupují… Ježíš zve a vyzývá.

Zde odkaz na všechny 4. díly : Jan Heller- Izajáš

Zdroj : Rádio7&Čro.